Svůj plán jak expandovat mimo planetu Zemi zveřejnil už před lety na 67. konferenci Mezinárodního astronomického kongresu zakladatel kosmické společnosti SpaceX a šéf automobilky Tesla Elon Musk.
Tento inženýr a filantrop vycházel z předpokladu, že s největší pravděpodobností bude lidstvo dříve či později čelit nějaké katastrofické události, která bude hrozit naším totálním zničením. Abychom tedy nedopadli jako druhohorní dinosauři, pokládá za jedinou možnou alternativní cestu směřující k záchraně lidského druhu expanzi na jinou planetu.

Od průzkumu k terraformaci
Musk ve svém článku publikovaném v roce 2017 ve vědeckém časopise New Space přináší argumenty a detailní plán, proč kolonizovat planetu Mars a jakým způsobem by toho mělo lidstvo docílit. Naše nejbližší sousední planeta ve sluneční soustavě se totiž Zemi v mnoha aspektech podobá. Tamější den trvá 24,5 hodiny, teplota povrchu se pohybuje od -140 do 30 stupňů Celsia. Zdejší gravitace je však o dvě třetiny slabší v porovnání se zemí a atmosféru tvoří téměř ze sta procent oxid uhličitý.
Podle Muskova názoru bychom ale i se současnou úrovní technologie měli být schopni všechny rozdíly postupně vyrovnat a vybudovat kolem planety dostatečně silnou vrstvu dýchatelné atmosféry tak, aby se povrch Marsu zahřál, udržela se na něm voda v kapalné formě a bylo možné zde pěstovat rostliny.

Mise Mars 2020 začíná
Od doby, kdy Elon Musk zveřejnil svou vizi na obydlení sousední planety, se americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) posunul k realizaci těchto plánů blíž, než kdykoliv předtím. Poté, co sonda Curiosity, která brázdí povrch Marsu od roku 2012, zmapovala slušnou část zdejšího povrchu, se vědci z NASA chystají v červenci 2020 vypustit další robotickou sondu.
Toto vozítko velikosti osobního automobilu má za úkol za pomoci série nástrojů zmapovat geologický a chemický kontext povrchu Marsu a shromažďovat vzorky, které by jednoho dne měla přepravit zpět na Zemi. To se žádné z předešlých čtyř pozemských sond dosud nepodařilo. Kromě průzkumných funkcí bude sonda vybavena také experimentálním zařízením pro přeměnu atmosférického CO² na kyslík. Tato funkce bude klíčová pro budoucí misi složenou z lidské posádky nejen k přežití, ale také k výrobě paliva potřebného pro zpáteční cestu. Sonda tak bude předvojem lidské mise na Mars.
Na konec vesmíru a ještě dál
Mars ale není jedinou potenciálně obyvatelnou planetou ve známém vesmíru. Miliony nadšenců z celého světa se předhánějí v objevování tzv. exoplanet, což jsou planety, obíhající kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Z více než čtyř tisíc dosud známých exoplanet se téměř dvě desítky nacházejí v tzv. obyvatelné zóně, tzn. že jsou v takové vzdálenosti od své mateřské hvězdy, v níž se z hlediska teploty může udržet voda v kapalné formě.
Nám nejbližší takovou exoplanetou je Proxima Centauri b ze souhvězdí Kentaura, která se nachází ve vzdálenosti 4,2 světelných let od Země. V prosinci 2019 svět obletěla zpráva o plánech vědců ze soukromého institutu Initiative for Interstellar Studies (i4is), kteří uvažují o možnostech kolonizace této planety.
Vzhledem k úrovni současné technologie je však cesta ze Země na Proximu Centauri b poněkud problematická, doba přeletu mezi oběma planetami by totiž trvala stovky až tisíce let. Navíc vzhledem k doslova astronomické finanční náročnosti vesmírných letů nám nezbývá než doufat, že katastrofické události ještě pár desítek let počkají.