Zajímali jste se někdy o politiku? Já ne a jsem za to velmi ráda. Znám totiž jeden případ, tedy vlastně několik, že povídání o politice se nevyvíjel velmi dobře. Tak například můj bratr. Řeknu vám svůj první příběh, takový krátký, který zažil můj bratr se svou přítelkyní, když byli na dovolené v Chorvatsku. Oba dva se na dovolenou v Chorvatsku velmi těšili. Měli tam jet sice autobusem, protože auto se jim rozbilo, a nebylo v tak dokonalém stavu, aby mohlo jet po dálnici do Chorvatska.

A potom se to stalo. V tom autobuse byla nějaká televize, kde zrovna vysílali nějaké reklamní spoty o politickém dění. A můj bratr jen tak něco utrousil. A v tom se ozvali dva pánové, kteří se na bratra obořili, že je prý hloupý, že prý nerozumí politice. Můj bratr se samozřejmě rozlítil. A aby toho nebylo málo, tak jeho přítelkyně se do toho taky pustila, jenom aby svého přítele zastala a pak z toho byl pěkný humbuk v autobuse. Celý autobus se koukala na čtveřici, jak se hádá kvůli politice. A musím říct, že i řidič autobusu byl z toho velmi nešťastný. Řidič autobusu hned zastavil na nějakém bližším odpočívadle.

A tam se snažil velikou situaci o politice uklidnit. Myslím, že ta hádka o politice byla velmi zbytečná. Všechno se uklidnilo prý až po půl hodině, když řidič autobusu řekl, že dokud se tam ty čtyři lidé neuklidní, tak nikam nepojede. No, a protože zbytek autobusu se velmi těšil na dovolenou v Chorvatsku, tak začal vyhrožovat těm čtyřem, že pokud se neuklidní, taky tam nechají a odjedou sami. Že to byl docela dobrý tah. Během chvilky se všichni uklidnili a byl klid. Od té doby, ale prý v autobuse televizi nepustili. Myslím, že je to docela dobré. Jenže mě docela mrzí, že kvůli politice se dokážou lidé takhle hádat. Vždyť oni v politice nejsou, tak proč se hádají? Myslím, že je to velmi zbytečné. A proto já raději se o politice nikdy nebavím. Jsem totiž cholerik a vím, že bych se rychle rozčílila. I když vlastně je to velmi zbytečné.