itgieb.cz

Nakupování u lokálních designérů

Posted on 8. 3. 2020 in Nakupování

Vybrala jsem značku LNKrules, která mě v poslední době velice zaujala, abych vysvětlila a přiblížila, proč je dobré nakupovat u lokálních designérů.
Lokální designér
Lokálním designérem je nazýván někdo, kdo vytváří, formuje a prodává své značky v oblasti, ve které firma pobývá. Inspiraci přitom čerpá všude ve světě. Často se snaží vyvarovat jak exportu, tak i importu produktů ze zahraničí. Značka LNKrules vytváří spodní prádlo, které jen tak často neuvidíte. Je nejen originální a pohodlné, ale nyní i udržitelné. Je obdivuhodné, jakým způsobem se někdo odhodlá z nedostatku na trhu udělat přednost a provést tak velkou změnu v historii spodního prádla. Jak říká sama zakladatelka, nebavilo ji, že nemůže sehnat bez kosticové, kvalitní prádlo, které by bylo praktické, pohodlné, a hlavně zároveň krásné a sexy.
Rozvoj lokálního průmyslu a pověsti naší země
Velice ojediněle se stává, že se designér uplatní v zahraničí. Tato profese je tak složitá, a má opravdu velkou konkurenci, že je téměř nemožné, se ve světovém módním průmyslu prosadit. Koupí produktů od lokálních designérů tak přispějete k jejich rozvoji a podpoříte je v tom, co dělají a v tom, co má opravdu smysl. Navíc víte, odkud Váš produkt opravdu pochází.
Podpora životního prostředí a udržitelnosti.
Lokální designéři často podporují životní prostředí a nakupují kvalitní materiály. Také produkce jejich produktů neprobíhá masově a je tedy mnohem šetrnější. Značka LNKrules používá na příklad jeden z nejudržitelnějších materiálů vůbec – lyocell značky Tencel TM. Spodní prádlo přitom vzniká v českých dílnách, kdy opět je uplatněna česká pracovní síla (ne děti z Bangladéše, které pracují za dolar na den).
Cena
Zde se setkáváme a narážíme na jeden bod v kolonce proti. Cena produktů od lokálních designérů je často vyšší, než je cena v obchodních řetězcích. Zde je již na našem zvážení, zda chceme podporovat masově nešetrný neudržitelný velkoprodej produktů, které nám mnohdy nevydrží ani do příští sezóny, či zda se uchýlíme k rozumnějšímu řešení.

Může se had kousnout do jazyku a zemřít? Jak funguje hadí jed?

Posted on 21. 2. 2020 in Věda

Na naší planetě existuje více než 3000 druhů hadů. Asi 600 z nich jsou jedovatí, a jenom 200 (7 %) je schopno zabít nebo zranit člověka. Nesmíme ale zapomenout na hady jako krajta, nebo hroznýš, kteří nám sice nedokážou ublížit jedem, ale mají na to jiné způsoby.

Jejich vzhled je velmi netypický. Dlouhé a protáhlé ještěrky bez nožiček, které se plazí po zemi mezi stébly trávy. Mezi zajímavé problémy, se kterým se musela příroda vyrovnat je, že tito plazi jsou studenokrevní. Aby se zahřáli musí regulovat teplotu těla šupinami, které mají na celém povrchu těla – netýká se to všech druhů, protože některé mají šupiny pouze na břichu.

Dalším velice zajímavým aspektem je jejich jed, který používají k neutralizaci oběti během lovu. Mají ve zvyku spolknout celý svůj úlovek, který potom velmi dlouhou dobu tráví.

Může se had kousnout do jazyka? Zabije ho to?

Stejně jak se můžeme kousnout do jazyka nebo tváře my, tak i hadům se občas stane, že si někdy dokážou nechtěně ublížit. Otázka zní, jestli je zabije vlastní jed? Odpověď je, ne, nezabije, protože každý jedovatý had je odolný vůči vlastnímu hadu.

Dokáže jeden druh hada zabít jed hada jiného druhého?

Ano, protože každý druh hada má jiný jed a v jeho krvi jsou protilátky jen proti vlastnímu jedu.

Jak to, že jed nezabije hada, když sní svůj úlovek?

Zde se už vůbec nejedná o protilátky, ale o způsob fungování jedu samotného. Hadí jed se stává nebezpečný pouze při kontaktu s krví po vstříknutí pod kůži tzn. že v hadím žaludku tento jed nevadí.

Kousnutí smrtelně jedovatého hada nás zabije. Copak by se ale stalo, kdybychom jeho jed vypili?

Úplně stejně jako v případě hada, co sní např. myš zabitou vlastním jedem, tak i v našem případě platí stejné pravidlo, avšak pořád existuje riziko, že můžeme mít poraněnou sliznici a jed se nám dostane do krevního oběhu a stává se nebezpečným.

Nezdaněné benefity

Posted on 21. 2. 2020 in Finance

Kolik lidí, tolik názorů. To se týká především i našich zákonů, které řeší finance, jež se přímo dotýkají jejich peněženek.
Vláda slibuje, že se bude zasazovat o to, aby firmy se zahraniční účastí, nebo přímo zahraniční firmy, které v České republice vytvářejí zisk, odváděli daně u nás. A že se jedná v celku o astronomické finanční částky, to ví většina obyvatel.
Začátek každého roku se řeší daně. A samozřejmě, i když se poctivě odvedou, tak se využívá jakákoliv možnost mít nějakou daňovou úlevu.
Ke konci minulého roku překvapilo Ministerstvo financí (MF)zprávou, že by všichni zaměstnanci mohli dostávat místo stravenek–peníze. Takové, na které se nebudou vztahovat jak daně, tak žádné pojistné platby (sociální a zdravotní pojištění).

Chystaná novela o dani z příjmu pro rok 2021 samozřejmě prochází doslova bouřlivým jednáním mezi všemi. Ministerstvo financí, odboráři, podnikatelé a zahraniční firmy, které stravenky tisknou a z jejich prodeje se daně u nás neodvádějí.
V krátkosti si vysvětlíme benefit stravenek podle zákona:
· Stravenky jsou uznatelným nákladem až 55% pro zaměstnavatele. Nedaní se a neodvádí se z této částky žádné pojištění.
· Zaměstnanec ve výšce 45% přispívá na stravenky ze své čisté mzdy sám.
V případě, když by se stravenky zrušily, tak zaměstnavatelům ubudemnoho práce s papírováním. To bude velké plus. Ze stravenek musí odvádět nemalý zisk (5% až 15 %)všichni, kteří je přijali, vydavateli stravenek.
Pokud z nějakého důvodu si stravenky zaměstnanec neutratí (ztratí je, založí a zapomene na ně) do doby platnosti a zaměstnavatel je vydavateli proto nemůže vrátit, tak vydavatelská firma má svůj další „čistý zisk v kapse“. Stává se i to, že i některý zaměstnavatel z nepozornosti zapomene, že mu nějaké stravenky zbyly. Podle Ministerstva financí Česká republika přijde přibližně o 600 mil. Kč, které vydavatelé stravenek odvedou v zahraničí.

To, že formou stravenek se lidem přispívá na jídlo, tak to bezpochyby každý ze zaměstnanců vítá. A pokud místo nich by mohli mít na svém účtu penízena stravu s daňovou úlevou, jako je u stravenek, tak by to určitě přivítali. Mohli by se stravovat, kde budou chtít, nebo si je utratit v obchodě. Bude to čistě jejich rozhodnutí. Jak to bude v budoucnu, jestli se papírové stravenky úplně zruší, to se uvidí.

Hřebíček

Posted on 17. 2. 2020 in Zdraví

Usušená poupata z tropického stromu hřebčíčkovec vonný jsou známá svojí až skoro božskou léčivou silou. Kdo by neznal poučky, když vás bolí zuby, rozžvýkejte v ústech hřebíček, to vám pomůže.
Po hřebíčku ale nemusíte sáhnout jen tehdy, když vás rozbolí chrup, ale zajistí úlevu i během měsíců, v kterých řádí chřipková epidemie. Stačí využít hřebíčkový olej při aromaterapii, během které se nebojte pomocí aromalampy dezinfikovat celý byt či dům, abyste omezili šíření virové nákazy. Silice uvolněná z oleje dezinfikuje nosní dutiny, plíce a průdušky. V žádném případě nepožívejte olej vnitřně.

Olej se dá použít i při paradontóze nebo bolestech zubů, v těch chvílích stačí namočit vatu do oleje a přiložit k dásni či přímo do zubu. Takto je nutné to opakovat alespoň dvakrát až třikrát denně. Jestli trpíte bolestmi hlavy, pokuste si zakoupit olej z hřebíčku a vmasírovat jej do spánků.
Dobrou pomůckou jsou i tinktury, ty zajistí svěží dech a po dvou až třech propláchnutí úst denně si dopřejete klidu od oněch otravných bolestech zubů.
Výtažkyz hřebíčku jsou už odnepaměti využívány pro desinfekci kůže a úst, hlavně pokud máte nějakou špatně hojivou ránu, výtažky z hřebíčku v tu chvíli přijdou vhod.

Neodmyslitelně k hřebíčku patří i skořice, tato kombinace představuje Vánoce, vánoční pohodu, pokrmům dodává výbornou chuť. A co by to byly pomeranče, kdyby je neozdobily zabodnuté hřebíčky?
Hřebíček si poradí se střevními potížemi, plynatostí, otravou ze zkaženého jídla, s trávením, žaludečními potížemi, povzbudí činnost srdce a krevní oběh. Samotná inhalace pomůže člověku od každodenního stresu a slabosti. Dobře odpuzuje hmyz a prohřívá.
Na paměti je třeba ale mít i to, že to s hřebíčkem nesmíme přehánět. Není absolutně vhodný pro epileptiky. Je řazen mezi afrodiziaka, proto, jak se říká, všeho s mírou a nic nepřehánět.

Špatné a dobré nakupování

Posted on 9. 2. 2020 in Nakupování

Každý to asi zná, ale nakupovat musíme všichni i když nechceme. Kdybychom nenakupovali, tak nemáme vůbec nic. Neměli bychom oblečení, jídlo, pití, televizi ani pračku. Když nakupujeme s mírou, tak je to v pořádku, pokud si ale nebudeme své výdaje za nákupy hlídat, dopadne to špatně, protože se akorát jen zadlužíme a zaděláme si na obrovský problém.

Vše bych rozdělil do dvou takových kategorií. Nakupování důležité a méně důležité. Do toho důležitého bych zařadil věci, bez kterých dnes nemůžeme žít. Což je například základní oblečení, toaletní potřeby, doprava, mobilní telefon, jídlo a pití, nájem a všechny důležité poplatky. Mezi ty méně důležité určitě patří věci jako jsou vstupy na různé akce, časté chození do restaurací či fastfoodů, kouření, alkohol a další věci, které tolik nepotřebujeme k životu. Každý má trochu jiné preference a potřebuje či nepotřebuje k životu něco jiného.

Úplně zbytečné nakupování to už by se i spíše dalo označit jako nemoc. Myslím tím, když musíme mít co nejnovější telefon, co nejnovější auto, televizi atd. Nemoc je to z toho důvodu, protože nepotřebujeme mít pořád něco nového. Lidé, kteří to dělají, tak si myslí, že je za to budou všichni obdivovat. Možná to tak je, já si ale myslím, že je to vždy jen na chvíli a poté to opadne, a proto si musí koupit zase něco nového. Toto chování je nejlepší způsob, jak se zadlužit a mít co nejvíce půjček. Tyto lidé to pak mají velice složité po celý svůj život, protože pořád řeší, aby vše měli nové a zůstávají po nich jen obrovské dluhy a nic více.

Někdo si zase musí pořád kupovat nový telefon, protože mu pořád padá a rozbíjí se. Zase to je jen velké plýtvání finančních prostředků. Kdybychom si k telefonu zakoupili i obal tak se nám nemá telefon šanci rozbít. Vše to je jen o tom, jestli přemýšlíme dopředu i o těchto věcech. Před nákupem bychom si měli vždy vše rozvážit, zapřemýšlet o tom a prokonzultovat abychom si nezakoupili nějaký nefunkční krám, který pak nebudeme moci používat a jen toho budeme litovat.

Levnější a účinnější

Posted on 20. 1. 2020 in Domov

V domácích potřebách nalezneme čistící prostředky snad na vše, čistič na vodní kámen, skvrny na oblečení, odmašťovač do kuchyně, odstraňovač zápachu, odbarvovač na textil, zkrátka vše, nač si vzpomenete. Měsíčně, ročně, vás nákup, těchto úklidových, domácích prostředku připraví o mnoho peněz! A co si budeme povídat, některé přípravky jsou drahé a neplní naše představy. Vyzkoušeli jsme dvě babské rady a musíme se o ně podělit! Můžete si vyrobit i své čistící prostředky, smícháním různých ingrediencí, ale to už je na vás! Většinu nejúčinějších prostředků, máte doma a ani o tom nevíte!

Lihový (kvasný) ocet!

O zázračných účincích octa, snad každý ví, v kuchyni ho, běžně používáme, jednak naše jídlo výborně dochutí, nebo zakonzervuje. A nejen to! S tímto pokladem vyčistíte vodní kámen, mastnotu, okna. Jestliže čistíte vodní kámen z vodovodních baterií, postačí na postižené místo pouze pár střiků, poté necháte několik minut účinkovat, my nechali deset minut, omyjete a hotovo! Pakliže, čistíte usazeniny a kámen z pračky postačí přidat odměrku octa k praní. Při úklidu se, nezalekněte typického octového zápachu, po chvíli vyprchá. Dále můžete ocet využit i jako odstraňovač zápachu. Odmrazit mrazák, či lednici není problém, ale zbavit se nepříjemného odéru? Odlijte do misky trochu octa a vložte do odmrazené lednice, nechte zhruba 20 minut působit, poté vyndejte. Ať už vytíráte podlahu, či myjete okna přidejte si do vody odměrku octa a uvidíte ten zázrak!

Jedlá soda

Dalšího pomocníka na úklid, opět nalezneme v kuchyni, využíváme ji zejména při pečení, jako přísadu do těst. Někdo jí může mít i v lékárničce, jako první pomoc při pálení žáhy. Když si však z jedlé sody vytvoříme čistící pastu, vyčistí nám dokonale špinavé kamna, troubu, hrnce, pekáče. Postačí ji s míchat s vodou, nebo šťávou z citrónu, tak aby její konzistence připomínala pastu a úklid může začít. Další výborné využití, přidejte jí do pračky k bílému prádlu, dodá větší bělost. Vyzkoušeli jsme ještě jeden tip, přidejte si malinkou špetku sody k zubní pastě a vyčistěte si s ní zuby, mírně vybělí pozůstatky kávy a nikotinu. Důležité upozornění, nespleťte si jedlou sodu s jinou, existují totiž i sody na praní!

Takových pokladů v kuchyni nalezneme mnohem více, jako například citrón, sůl apod., ale o tom zase příště.

Budoucnost je tady. Přesune se lidstvo na Mars?

Posted on 7. 1. 2020 in Věda

Svůj plán jak expandovat mimo planetu Zemi zveřejnil už před lety na 67. konferenci Mezinárodního astronomického kongresu zakladatel kosmické společnosti SpaceX a šéf automobilky Tesla Elon Musk.
Tento inženýr a filantrop vycházel z předpokladu, že s největší pravděpodobností bude lidstvo dříve či později čelit nějaké katastrofické události, která bude hrozit naším totálním zničením. Abychom tedy nedopadli jako druhohorní dinosauři, pokládá za jedinou možnou alternativní cestu směřující k záchraně lidského druhu expanzi na jinou planetu.

Od průzkumu k terraformaci
Musk ve svém článku publikovaném v roce 2017 ve vědeckém časopise New Space přináší argumenty a detailní plán, proč kolonizovat planetu Mars a jakým způsobem by toho mělo lidstvo docílit. Naše nejbližší sousední planeta ve sluneční soustavě se totiž Zemi v mnoha aspektech podobá. Tamější den trvá 24,5 hodiny, teplota povrchu se pohybuje od -140 do 30 stupňů Celsia. Zdejší gravitace je však o dvě třetiny slabší v porovnání se zemí a atmosféru tvoří téměř ze sta procent oxid uhličitý.
Podle Muskova názoru bychom ale i se současnou úrovní technologie měli být schopni všechny rozdíly postupně vyrovnat a vybudovat kolem planety dostatečně silnou vrstvu dýchatelné atmosféry tak, aby se povrch Marsu zahřál, udržela se na něm voda v kapalné formě a bylo možné zde pěstovat rostliny.

Mise Mars 2020 začíná
Od doby, kdy Elon Musk zveřejnil svou vizi na obydlení sousední planety, se americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) posunul k realizaci těchto plánů blíž, než kdykoliv předtím. Poté, co sonda Curiosity, která brázdí povrch Marsu od roku 2012, zmapovala slušnou část zdejšího povrchu, se vědci z NASA chystají v červenci 2020 vypustit další robotickou sondu.
Toto vozítko velikosti osobního automobilu má za úkol za pomoci série nástrojů zmapovat geologický a chemický kontext povrchu Marsu a shromažďovat vzorky, které by jednoho dne měla přepravit zpět na Zemi. To se žádné z předešlých čtyř pozemských sond dosud nepodařilo. Kromě průzkumných funkcí bude sonda vybavena také experimentálním zařízením pro přeměnu atmosférického CO² na kyslík. Tato funkce bude klíčová pro budoucí misi složenou z lidské posádky nejen k přežití, ale také k výrobě paliva potřebného pro zpáteční cestu. Sonda tak bude předvojem lidské mise na Mars.
Na konec vesmíru a ještě dál
Mars ale není jedinou potenciálně obyvatelnou planetou ve známém vesmíru. Miliony nadšenců z celého světa se předhánějí v objevování tzv. exoplanet, což jsou planety, obíhající kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Z více než čtyř tisíc dosud známých exoplanet se téměř dvě desítky nacházejí v tzv. obyvatelné zóně, tzn. že jsou v takové vzdálenosti od své mateřské hvězdy, v níž se z hlediska teploty může udržet voda v kapalné formě.
Nám nejbližší takovou exoplanetou je Proxima Centauri b ze souhvězdí Kentaura, která se nachází ve vzdálenosti 4,2 světelných let od Země. V prosinci 2019 svět obletěla zpráva o plánech vědců ze soukromého institutu Initiative for Interstellar Studies (i4is), kteří uvažují o možnostech kolonizace této planety.
Vzhledem k úrovni současné technologie je však cesta ze Země na Proximu Centauri b poněkud problematická, doba přeletu mezi oběma planetami by totiž trvala stovky až tisíce let. Navíc vzhledem k doslova astronomické finanční náročnosti vesmírných letů nám nezbývá než doufat, že katastrofické události ještě pár desítek let počkají.

Naše vztahy s Ruskem v tomto roce značně ochladly. Není divu

Posted on 27. 12. 2019 in Politika

První ránu vzájemným vztahům zasadil v červnu návrh ruských poslanců, aby účastníci invaze do tehdejšího Československa v srpnu roku 1968 získali postavení válečných veteránů. To se logicky u nás nemohlo setkat s přílišným pochopením. Ruská strana se následně pohoršila nad zářijovým návrhem na odstranění pražské sochy rudého maršála Koněva a nedlouho poté „zjistila“, že česká humanitární organizace Člověk v tísni je v Rusku nežádoucí. Iniciativa starosty Novotného vedoucí k vybudování pomníku vojákům Ruské osvobozenecké armády (vlasovcům) pak byla jako „naprostá zvrhlost“ odsouzena v ruské veřejnoprávní televizi, při živém vstupu zmíněného starosty, který siale dobře vybaven pravdivými historickými znalostmi moderátory i názorové odpůrce tak říkajíc „namazal na chleba“. Výčet zakončuje právě český parlament a ustanovení dvacátého prvního srpna památným dnem. Pikantní je, že ruská strana společně s kritikou tohoto kroku poukazuje na smlouvu z roku 1993, ve které obě strany vyjadřují přání udělat čáru za společnou totalitní minulostí. Když letos v červnu padl v Rusku návrh udělat z okupantů v osmašedesátém veterány obdařené všemi příslušnými právy, nikdo z autorů na ruské straně po zmíněné smlouvě ani nevzdechl.

Za komunistické totality se vyprávěla tato anekdota. Sovětský vůdce Brežněv provází po svém sídle jistého komunistického potentáta a ukazuje mu různé vybavení pocházející z Československa. Potentát prohodí: „Ti Češi vás ale musejí mít rádi…“ „Tak, tak, musejí“, vysvětlí Brežněv. V moderní historii českého státu, pokud nebyla ovlivněna sovětskou érou, česko – ruské vztahy nějakým přílišným přátelstvím nekypěly. Stačí jen připomenout boje legií s ruskými bolševiky nebo poměrně pozdní uznání Sovětského svazu de iure v roce 1934. Rusofilské nálady v různých společenských vrstvách a dobách byly spíše ojedinělé a pramenily z pocitu jakési slovanské vzájemnosti a z neznalosti skutečných poměrů v Rusku. Přílišnou náklonost k němu se vlastně nepodařilo v českých zemích vypěstovat ani komunistickému režimu, důkazem tohoto tvrzení je fakt, že příslušníci „bratrského“ ruského národa byli převážně nazýváni pejorativně „Rusáky“ nikoli Rusy.

Ještě hodně generací v obou zemích nebude schopno překonat předsudky z minulosti, které, ač si to třeba nechceme přiznat a zaštiťujeme se snahou o objektivní náhled, ovlivňují i vzájemné vztahy a politiku. Historie dokonce naznačuje, že by k celkovému porozumění vůbec nemuselo dojít. Češi byli příliš dlouho vazaly, kteří se skřípěním zubů museli „milovat Sovětský svaz“. Rusové se příliš dlouho mohli opájet postavením světového hegemona s imperiálními choutkami. Rusko se z těchto důvodů zřejmě naším spojencem nestane. Ale plakat nad tím není třeba.

Krásné památky v podobě fotografii

Posted on 23. 12. 2019 in Elektro

Máte rádi společné chvíle s rodinou a chtěli byste si je zvěčnit na památku? Mobilní telefon máte po ruce neustále. Stačí jen vzít a vyfotit se. Jenže od toho co fotku vytvoříte, už Vám leží jen v mobilu a nemáte čas ji nechat vyvolat. Pak se na to zapomene a památka je v paměti mobilního telefonu, kde se na ní už nikdo nepodívá. Nebo se mobilní telefon rozbije a jsou veškeré fotografie ztracené, pokud je nemáte zálohované. Taky se Vám to stává?

Přišli jsme na skvělou věc, která není novinkou jen obnovenou historií. Mluvíme tu o instax fotoaparátu. Ten nám fotky zhotoví hned po zmáčknutí spouště. Pak už jen stačí pár minut počkat a máme věčnou památku na světě. Instax fotoaparáty jsou ve třech provedeních podle velikosti zhotovené fotky.
·         Nejmenší je mini o velikosti platebních karet.
·         Střední velikost square je osm centimetrů na výšku a něco málo přes sedm centimetrů na délku. Má tvar čtverce.
·         Největší velikostí je wide. Na výšku má osm centimetrů a na délku deset centimetrů.

Samotný fotoaparát je různě veliký podle příslušné fotografie. Dělají je v různých barvách a vzhledu. Některé mají ve svých funkcích i dostatečnou paměť. Ty mohou fotku před vytištěním ještě upravovat. Nebo je u nich možnost nahrát krátké video, které se dá různě přetáčet. Tak můžeme získat ideální záběr v pohybu. Jiné fotoaparáty tuto možnost nemají a po utvoření fotky se hned tisknou. V příslušenství máme na některé i nastavitelné filtry. Kvalita fotek je velmi dobrá. Tyto fotoaparáty se dají na různé akce vypůjčit nebo je můžete i zakoupit. Jejich pořizovací cena činní od tisíc pět seti korun do devíti tisíc korun. Liší se ve vybavení a schopnostech fotoaparátu.

Fotoaparáty se hodí na různé příležitosti, jako jsou svatby, narozeniny, vánoční večírky, loučení se svobodou a další. Jako památka z proběhlého večera. Založení krásného památečního deníku s vtipnými komentáři k fotkám.

Ženské kruhy

Posted on 19. 12. 2019 in Ženy

Už pravěké ženy se rády setkávaly a společně trávily čas. Nejdříve u ohně v jeskyních, později ve staveních, ve kterých hospodařily. Či na polích. Ženy se v tomto společenství přirozeně naučily žít v souladu s přírodou i vlastními emocemi. Napříč generacemi si navzájem předávaly zkušenosti. Během času se tento společný princip začal vytrácet a upadat v zapomnění.

V současné době spontánně vznikají, ve všech městech naší vlasti, takzvané Ženské kruhy. A staly se nedílnou součástí životů mnoha žen. V době sociálních sítí je usnadněna jejich organizace. Jsou důležité především pro naplnění ženské podstaty a spokojenosti. A krok za krokem se společně, jedna druhou, bez ohledu na stáří, učí prosperovat v současném světě.
Jedním z důležitých zásad setkávání žen je důvěra, se kterou do Kruhu přicházejí. Je to prostor, ve kterém se nevynáší žádné soudy a řeší se i ty nejintimnější věci. Ženy si tu při každém setkání připomenou tu nejdůležitější schopnost a tou je naslouchání. Sdílením se otevírá cesta k duchovnímu růstu a moudrosti. Působí jako lék na osamělost či úzkost.
Ženský kruhby měl především umožňovat ženám najít hlubší spojení mezi sebou. K tomu mohou přispívat i rituály, které doprovázejí setkávání. Je úplně jedno, jestli to bude zapalování svíček, vonných tyčinek či pouštění relaxační hudby. Důležité je, aby se účastnice v tomto prostředí cítily uvolněně a příjemně.

Kurzy, které jsou v rámci Ženských kruhů organizovány, bývají buď formou společného večera, nebo celého víkendu. Či cykly tří až šesti víkendů. Po jejich absolvování každá z žen pocítí posun k sebelásce, sebevědomí či vlastní síle. Naučí se rovněž praktické dovednosti v péči o svoje tělo a celkové zdraví.
Společná cvičení jógy bývají v Ženských kruzích oblíbenou aktivitou. Navštěvují je dvacetileté ženy spolu s šedesátiletými babičkami. Doplňují si tím tolik potřebnou ženskou pospolitost.

Duben 2020
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
		1	2	3	4	5
6	7	8	9	10	11	12
13	14	15	16	17	18	19
20	21	22	23	24	25	26
27	28	29	30